Každý začátek je těžký aneb žádný učený z nebe nespadl..

Nejdříve bych se ráda představila.. jmenuji se Petruš, jsem tvořící duše, kuchařinka, máma a člověk co věří v pohádky a chodí s hlavou v oblacích..

Posledních pár měsíců pro mě bylo psychicky i fyzicky náročných a většinou moje "srdceboly" poslouchal jeden člověk, ale ode mě to vůči němu není fér.

Mám dvouletého syna Matyáška, který mi je, byl a věřím že i bude oporou a čtyřletou psí holčičku, která tvoří podstatnou část naší tříčlenné rodiny.

Už více jak rok se věnuji ručním pracím. Začínala jsem vyráběním mýdel a šumivých bombiček, ale bohužel po delší době se ukázalo, že na pár složek mých výrobků mám alergii a proto jsem od března začala s tvorbou lapačů snů. Pravda, první lapač se k těm, které vyrábím dnes podobal jen stěží.

Ale, jak už stojí v názvu příspěvku "každý začátek je těžký".

Zamilovala jsem se do různorodostí objednávek, minerálů, korálek i příběhů, kterými mě zákazníci mnohdy vyráží dech a většinou jedno oko nezůstane suché.

Tvořím převážně po večerech nebo když se prcek rozhodne, že si po obědě vyslechne pohádku a ocitne se ve své říši divů.

To jsem nakousla další naše oblíbené téma a to knížky, máme obrovskou knihovnu, kterou neustále doplňujeme skvosty. Od září 2013 se začala plnit i dětskými knížkami, nejvíc si však můj maličký oblíbil knížku od pana Karla Čapka - Dášenka čili život štěněte.

Od doby co ji máme jsme si ji společně prohlíželi i četli nesčetněkrát. 

Další naší oblíbenou jsou Indigové pohádky, které nás chytli za srdce hned po několika větách. 

Bydlíme v malé vesničce u Brna, bohužel (bohudík?) však za svoji otevřenost názorů, odlišnost a alternativní přístup zde nepatříme mezi nejoblíbenější.

Snažím se být jiná a ne "ovcí co jde s davem".

Jantarové korálky, nošení malého, montessori výchova, (ne)očkování a spousta dalšího.. tohle jsme MY.. ♥ 

Někdy o jednotlivých tématech určitě napíšu víc, teď už mi to bohužel mé oči nedovolují.

Před pár dny jsem si splnila svůj největší sen a podstoupila na soukromé klinice Lexum v Brně laserovou operaci očí a po více jak deseti letech jsem se zbavila brýlí.

To byl i hlavní impuls k tomu začít si užívat život naplno a nerada bych všechny vzpomínky nesla jen v sobě, ale chci se o ně podělit a doufám, že si postupem času najdu své čtenáře.

Krásnou dobrou noc. Petruš.. :-)